Nákupní košík: V košíku není žádné zboží.

Výměník tepla při ohřevu bazénu

Abychom bazén ohřáli, musíme mu dodávat tepelnou energii z nějakého externího zdroje.

Tímto zdrojem může být například slunce, plynový kotel, tepelné čerpadlo, elektrická spirála, kotel na pevná paliva nebo třeba městský teplovod.

V každém případě (mimo nejjednodušší černé solární absorbéry a elektroohřev) je potřeba oddělit okruh topné vody od okruhu bazénové vody. Jinými slovy je potřeba použít výměník tepla.

Ve výměníku tepla dochází k předání tepelné energie z vody topného okruhu do okruhu bazénové vody. Například voda z radiátorového okruhu rodinného domu předává přes výměník teplo do bazénové vody. Nebo voda s nemrznoucí směsí která cirkuluje solárními kolektory na střeše předává přes výměník teplo do bazénu. Stejným způsoben může být pro ohřev bazénu použito i tepelné čerpadlo které jinak slouží k vytápění domu (mluvíme zde o "topenářských TČ, nikoliv o "bazénových TČ" které ohřívají bazén přímo).

Vždycky je důležité, aby výměník tepla byl navržen správně, tedy aby optimálně odebíral teplo danému zdroji a předával ho do bazénové vody. Při návrhu výměníku je potřeba znát výkon zdroje (kW) a teplotu topné vody. V praxi tedy výkon kotle, solárního systému nebo tepelného čerpadla. Teploty jsou tím v podstatě dány: kotel cca 65°C, tepelné čerpadlo 45°C.

Kupodivu pro návrh výměníku není důležitá velikost bazénu. Výměníku je vlastně jedno kam ohřátá voda teče, výměník se snaží optimálně spolupracovat se zdrojem tepla. Pokud je výkon zdroje nedostatečný, tak sebevětší výměník ohřev bazénu nezajistí, je to jen převodník tepla z topné vody do bazénové vody.

Pro většinu rodinných bazénů o velikosti kolem 30 m3 platí, že pro jejich dostatečný ohřev stačí běžně instalovaný kotel kolem 18 kW nebo TČ 12 kW.

Jednoduché schema zapojení výměníku je zde.